Zajímavá místa v okolí
Kostel sv. Matouše na Hrádku
Malá víska Hrádek, která si zachovala svůj původní ráz, má ve svém zázemí regionálně významné poutní místo. Ke kostelu sv. Matouše konají lidé poutě od 17. století, aby uctili gotickou lipovou sošku trůnící Panny Marie s Ježíškem. Podle legendy byla darem od arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Hlavní oltářní obraz ve svatyni pochází z dílny barokního mistra Petra Brandla. Secesně upravená kaplička v přilehlém lese chrání studánku. Místo je zajímavé hlavně díky poutím. Měsícem hlavních poutí na Hrádku je červenec. Poutě se konají první tři červencové neděle, nejslavnější je druhá. Tradice Hrádeckých poutí je spjata se slavením mariánského svátku Navštívení Panny Marie, který se před obnovou liturgie II. Vatikánským koncilem slavil první neděli v červenci. Kongregace kněží Mariánů je vlastníkem bývalé školy, která se nachází v přímé blízkosti chrámu a fary na Hrádku. Rozpadající se budova školy, byla částečně opravena a přizpůsobena jako zázemí pro poutníky a další návštěvníky, kteří si chtějí odpočinout v příjemném prostředí nádherné přírody a ticha. Ve škole je možné ubytování ve více lůžkových pokojích, cca pro 25 osob. Této nabídky využívají obvykle skauti, modlitební společenství různých farností a mládežnická společenství. Škola slouží také jako zázemí pro dětské tábory.
Studánka u Hrádku
Kaplička nad studánkou s údajně zázračnou vodou byla vystavěna v 19. století. K zázračné gotické sošce Panny Marie do kostela v 18. stol. přicházela procesí věřících. V l. 1765-1760 však církevní komisaři zázračnost sošky zpochybnili a nechali ji z oltáře odstranit. Věřící protestovali a začali se scházet u nedaleké studánky, u níž byl na stromě zavěšen mariánský obrázek. Zanedlouho se roznesly zvěsti o zázračné moci zdejší vody, Mariánská studánka v lese u Hrádku tak začala nahrazovat zakázanou, ale stále uctívanou sošku. První zaznamenané zázračné uzdravení vodou proběhlo údajně již v r. 1763, nárůst uzdravení byl zaznamenán po obnovení poutí a v 19. stol. V r. 1826 byla u studánky postavena malá dřevěná kaplička, v r. 1849 ji nahradila kaplička zděná, která však byla postavena nekvalitně a zanedlouho se bortila. - Dnešní výklenkovou kapličku navrhl a postavil r. 1904 vlašimský rodák Jindřich Neubauer. Vnitřek kapličky zdobí nepravá mozaika (práce rakovnických keramických závodů) přestavující v horní části Pannu Marii Hrádeckou a dole hrádecký kostelíček.
Zámek Vlašim
Zámek se nachází ve městě Vlašim nad řekou Blanicí. Původní hrad nechal postavit ve 14. století Hynek z Vlašimi. Od poloviny 15. století do poloviny století 16. byl hrad postupně přeměňován na šlechtické sídlo a renesančně přestavěn. Od 18. století až do roku 1945 vlastnili zámek Auerspergové, kteří nechali zámek upravit klasicistně. Touto podobou se zámek chlubí dodnes. V zámecké expozici se nacházejí původní zbraně, lovecké trofeje dřívějších majitelů, nářadí a oděvy užívané v minulosti a mnoho dalších zajímavých historických exponátů.
Zámecký park ve Vlašimi
V roce 1775 byl knížetem Karlem Josefem Auerspergem na místě bývalé obory založen rozsáhlý zámecký park. Tento vášnivý lovec a cestovatel zde nechal postavit romantické stavby a zákoutí, které viděl na svých cestách. Ještě dnes můžeme obdivovat například Čínský pavilon, Starý hrad či sochu Samsona. Park je v údolí řeky Blanice a svou rozlohou 75 ha se řadí k největším v Čechách. V současnosti je celý park přístupný veřejnosti a díky podpoře Evropské unie jsou od roku 2005 přístupná během turistické sezóny i většina romantických objektů v parku. Park je mimořádně přírodovědně bohatý. Nalezneme zde květnaté vlhké louky u řeky Blanice, skály, stinné i výslunné lesy, v oblasti pod Starým hradem i pralesovitého charakteru. V lesích zde roste mnoho vzácných a chráněných druhů rostlin jako lilie zlatohlavá či oměj různobarvý. Po celé ploše jsou roztroušeny staleté duby letní a další velikáni, hostící vzácný hmyz a ptactvo, pro něž je park posledním útočištěm v širokém okolí. Vlašimský park je proto začleněn v evropské soustavě chráněných území NATURA 2000. Naučná stezka prochází parkem v délce cca 3 km a na 16-ti zastaveních představuje přírodní, historické a architektonické zajímavosti.
Hora Blaník
Kraj blanických rytířů, Podblanicko, je místem oplývajícím přírodními krásami a bohatou minulostí. V jeho srdci tyčí se zalesněné dvojvrší Velkého a Malého Blaníku, které dalo celému kraji jméno. Na vrcholku Velkého Blaníku, v místech kde dnes stojí rozhledna, která skýtá návštěvníkům romantický pohled na zdejší krajinu, jsou pozůstatky keltského hradiště, jehož historie sahá až do 5. století před naším letopočtem. Velký Blaník je však znám především díky pověsti o spícím vojsku, jejíž kořeny sahají do 15. století. V 19. století se stala tato pověst i hora Blaník jedním z českých národních symbolů.
Hrad Český Šternberk
Již déle než 760 let dominuje krajině středního toku Sázavy na strmém skalnatém břehu hrad ČESKÝ ŠTERNBERK, nazvaný kdysi romantickým básníkem perlou Posázaví. Byl založen r. 1241 Zdeslavem z rodu Divišovců a pojmenován podle dobové zvyklosti "Šternberk". Odtud se datuje i nový přídomek rodu Sternbergů a jeho erb s osmicípou hvězdou. Je pozoruhodné a nepochybně ojedinělé, že hrad je podnes v držení rodu jeho někdejšího stavebníka Zdeslava ze Sternberga. Středověká podoba raně gotického hradu je skryta v jádru dnešní stavby, která byla vytvářena několika úpravami. Stavební vývoj sahá od pozdně gotických přestaveb, zdokonalujících obranný systém, až po honosné raně barokní úpravy interiérů pro účely pohodlného obývání. Prohlídková trasa vede patnácti bohatě zařízenými prostorami. Návštěvník prochází rozlehlým, skvostně vybaveným rytířským sálem s mnohými cennými artefakty, vzácně vyzdobenou kaplí sv. Šebestiána, žlutým salónem s raně barokní štukaturou zařízeným ve slohu Ludvíka XVI. a vstupuje do dámské komnaty. Útulnou knihovnou s několika tisíci svazky a vynikajícím obrazem, který je připisován Petru Brandlovi, vstupuje do rozlehlé jídelny, zdobené tabulovým stříbrem, jejíž stěny pokrývá galerie rozměrných portrétů představujících významné příslušníky sternberského rodu. Následuje orientální předsíň a snídaňový pokoj se sbírkou třpytivých stříbrných figurek, zařízený květinově intarzovaným nábytkem. Pracovna Jiřího Sternberga nabízí zájemcům o genealogii obrazový rodokmen v šesti generacích s 63 portréty předků v dobových kostýmech a uniformách. V dalších čtyřech komnatách se návštěvník postupně ocitá ve slohovém prostředí rokoka, biedermeieru, empíru a baroka a obklopuje ho množství stylových uměleckých děl. Zájemce o myslivost upoutá lovecký salon, jehož stěny zdobí trofeje různých druhů zvěře a vstupní schodiště pak uzavírá okruh patnácti expozičních místností. Zde jsou tři rozměrné obrazy, vytvořené Filipem Sternbergem, které znázorňují bitevní výjevy z 18., 19. a 20. století. Zcela ojedinělá je šternberská sbírka dobových grafických listů, námětově zaměřených k dějinám třicetileté války. Tato kolekce mědirytin, shromážděná počátkem 20. století Jiřím Sternbergem, čítá 545 kusů a je hodnocena jako jedna z nejvýznamnějších sbírek této tématiky. Expoziční místnosti jsou doplněny zajímavou sbírkou historických zbraní, soubory vzácného porcelánu a různými ukázkami drobného uměleckého řemesla uplynulých staletí.
Zámek Konopiště
Zámek Konopiště byl původně gotický hrad (typ francouzského kostelu). Roku 1468 byl zámek Konopiště dobyt Jiřím z Poděbrad. V 17. stol. získal vzhled renesančního zámku. Koncem 19. stol. nechal F. Ferdinand d´ Este tento zámek romanticky upravit. Zámek Konopiště je ukryt v lesích Středočeské pahorkatiny, 3 kilometry od Benešova. V současné době patří zámek Konopiště mezi nejvyhledávanější zámky u nás. Ač se stal místem masové turistiky, zachoval si svou noblesu. Okolí zámku Konopiště tvoří rozsáhlé anglické parky a růžová zahrada s plastikami. Pozoruhodné je zařízení interiérů. Na zámku konopiště také stojí za shlédnutí sbírka zbraní z 16. až 18. století, která patří k nejrozsáhlejším a nejkrásnějším svého duhu v Evropě.
Zámek Jemniště
Barokní zámek Jemniště se nalézá asi 6 km východně od okresního města Benešov u silnice spojující Benešov s Vlašimí. Nedaleko od zámku se nachází stejnojmenná vesnice - místní část obce Postupice. Současný barokní zámek není nejstarším panským sídlem ve vsi Jemniště. Původním sídlem byla vodní tvrz. Tato tvrz byla koncem 16. století přestavěna na čtyřkřídlý renesanční zámek, který po vybudování nového zámku sloužil jako byty zámeckých úředníků a v současné době prochází rekonstrukcí. Roku 1717 kupuje zdejší panství hrabě František Adam z Trauttmansdorffu. Nový majitel nechal roku 1724 vybudovat nový barokní zámek podle projektu českého architekta Františka Maxmiliána Kaňky. Roku 1754 zámek vyhořel a byl nově přestavěn a vybaven. Od té doby nenastaly žádné změny a zámek představuje typické zámecké obydlí šlechty z období vrcholného baroka. Zámek sloužil k letnímu pobytu panstva. Po roce 1989 byl zámek restituován a v současnosti je ve vlastnictví Jiřího Sternberga, který obývá levé křídlo zámku. Zámecké prostory jsou pronajímány pro svatební hostiny a jiné akce.
